Příběhy slavných sportovců lemují vzestupy a pády – to druhé často bývá způsobeno nevázaným životním stylem, který se dá často označovat až jako bohémský. Právě alkohol pošramotil kariéru hned několika známých tváří. Jan Berger, ale i George Best – oba by bývali byli mnohem lepší, kdyby nehleděli tak často na dno láhve. A totéž platí třeba i o Janu Šimákovi, který se mohl stát za běžných okolností dlouholetou ikonou německé Bundesligy. Dnes si však pojďme připomenout právě – George. Toho, který je a byl nejlepší.
Budoucí velká hvězda Manchesteru United nakoukla do světa velkého fotbalu už v sedmnácti. O rok později přišel i debut za národní tým, aby pak ve dvaadvaceti letech George získal nejprestižnější trofej pro jednotlivce, Zlatý míč! Technická výbava, jakou v nebývale ofenzivních šedesátých letech měl opravdu málokdo. Jak řekl i sám sir Alex Ferguson, ve fotbale na Britských ostrovech nevyklíčil větší talent, než byl právě Best. 180 branek v dresu slovutných United, to je vizitka opravdového útočníka k pohledání.
Pomohl v roce 1968 poprvé získat pro Manchester United titul v prestižním PMEZ (Pohár mistrů evropských zemí) a mohl se právem cítit na absolutním vrcholu. V témže roce se ale všechno začalo hroutit a bohužel za to mohly hlavně četné alkoholové dýchánky a nevázaný styl života. Fotbalisté to sice měli s životosprávou v té době všelijak a někteří by určitě nesnesli dril moderních profesionálů, ale George to bohužel opravdu přeháněl.
Na začátku sedmdesátých let přišel vyhazov z národního mužstva kvůli excesu se sudím, po kterém mrštil hroudou bahna. Lahev alkoholu sem, lahev alkoholu tam. Na tréninky Manchesteru občas vůbec nepřišel, občas byl vysloveně namol. I proto byl v roce 1974 z klubu, jenž se mezitím dopracoval o ligovou soutěž níže, propuštěn a v pouhých osmadvaceti letech jeho hvězdná kariéra prakticky skončila. S aktivní kariérou sice Best skončil až o dalších devět roků později, ale angažmá ve Stockport County, Hibernian nebo San Jose Earthquakes se rozhodně nedá srovnat s tím, co bylo v šedesátých letech.
Když přijde konec kariéry, někteří sportovci se stanou trenéry, jiní manažery, další se věnují jinému byznysu. Ale George měl spoustu peněz a nic na práci, jeho opilecké výstupy plnily titulky bulvárních plátků a dokonce se dostal i na pár týdnů i do vězeňské cely.
Nezřízené pití tvrdého alkoholu se projevilo i na jeho zdravotním stavu. Na začátku nového tisíciletí se ozvala játra, v roce 2002 přišla nucená transplantace. Ale ani poté se George nezměnil a podle očitých svědků byl bohužel vídán s lahví něčeho ostřejšího i nadále. Tři roky po transplantaci (25. listopadu 2005) pak ve věku 59 let zemřel.
Ze světa tak odešel mimořádně svérázný člověk, který měl dobrý smysl pro humor. Namátkou z jeho výroků můžete vybrat třeba následující.
„V roce 1969 jsem zanechal ženských a alkoholu. Na těch dvacet minut nikdy nezapomenu, nic horšího mě ještě v životě nepotkalo.“
„Obehrát čtyři bránící hráče Liverpoolu a dát rozhodující gól za United ze třiceti yardů nebo mít v posteli Miss World. Těžká volba, ano. Ale já měl to štěstí, že jsem zažil v životě obojí.“
V roce 2000 byl také natočen životopisný film dokumentující osudy největší britské fotbalové legendy. Zahráli si v něm například Ian Hart nebo John Lynch. V hodnocení u některých sice propadl a profesionálním kritikům se moc nelíbil, ale sám George Best byl se snímkem spokojen.
autor: sportyonline.cz
Více z fotbalu
Online výsledky z fotbalu
