Dopingové začátky
Doping je bohužel v atletice už mnoho let. A je součásti tohoto sportu. Zakázané látky se užívají v současnosti a užívat se budou zřejmě i nadále.
Těžko říct od kdy se zakázané látky vlastně užívají. Ve velkém množství +- od sedmdesátých let. Přitom první dopingový skandál byl na světě již na OH v St Louis v roce 1904, kdy se americký běžec Thomas Hicks posílil zakázanými látkami. Samozřejmě to bylo něco jiného než teď.
Olympijský výbor schválil dopingové kontroly na konci šedesátých let, konkrétně v roce 1967. V sedmdesátkách a později tehdy SSSR, NDR a ČSSR bylo propojeno dopingem, ale to je již známa věc.. Tehdy dokonce na světových šampionátech dokázala NDR vyhrát víc medailí než dominantní Sovětský svaz. Všechny tyto země doping braly, a kdo ne, tak nezávodil. Smutná to pravda. Každý přitom musel podpisem stvrdit mlčenlivost. Někteří sportovci NDR se později stejně k dopingu nejednou přiznali. Žádné prokazatelné důkazy z té doby nejsou a tak to nechali být. Někteří o tom vlastně ani nevěděli, že měli v těle zakázané věci. Musíme být objektivní. Při světovém rekordu mohl dopovat třeba i Železný nebo Kratochvílová. Samozřejmě každý závodník musí mít nějakou kvalitu a nemůže brát doping při každém mítinku a každém závodě. Ale ruku do ohně by člověk ani za jednoho při světovém rekordu nemohl dát. To že se u nich tehdy doping neprokázal neznamená, že ho zcela určitě neměli.
Podivné výsledky
V roce 1988 někteří mohli být svědky podivné kvalifikace. Za zavřenými dveřmi tři německé závodnice bojovaly v hodu diskem o dvě letenky na blížící se OH v Soulu. Všechny tři hodily za třiasedmdesát metrů a dokonce Hellmannová za pětasedmdesát. Ta dodnes drží světový rekord, který hodila na neoficiálním tréningu v Římě. Její pokus měřil 78,14 metrů. Přesto její kariéra netrvala moc dlouho. Udělala rekord a raději odešla. Dnes o světový rekord už zcela určitě přijít nemůže. Že by se při kvalifikaci dokázali všechny tři takhle vyhecovat? Nemožné. Na závodech bez dopingu házely o několik metrů kratší pokusy. Teď disky létají o víc než deset metrů méně. Dva roky zpátky dokázala Chorvatka hodit na dnešní dobu skvělých 67 metrů. Taky s dopingem. Druhý test byl samozřejmě negativní a tak ji zlato vzít nemohli. Jak překvapivé.
Takoví Rusové se k dopingu nikdy nepřiznali. Ani nemohli a nemůžou. Mají to od trenéru a vyšších zájmů zakázáno. Hodně rekordů z osmdesátých a devadesátých let nikdo nemůže překonat.
Německá závodnice Marita Koch zaběhla kdysi čtyřstovku za 47,60s. Dnes za tímto výkonem závodnice zaostávají o téměř dvě sekundy. V devadesátých letech se ještě dvě závodnice pod 49s dokázaly dostat, ale pod 48 sekund už víc než třicet let nikdo. Během své kariéry výše zmíněná Marita Koch dokázala vytvořit na sprinterských tratích víc než třicet světových rekordů.
Z dopingu je podezřívána také americká sprinterka Florence Griffit Joyner. K jejímu času na trati sto metrů se nikdo nemůže ani zdaleka přiblížit. Její osobní rekord je 10,49s. Dnes je zázrak čas pod 10,70 sekundy. I kvůli brzkému konci kariéry (1983-1988) je atletka podezřívána z užívaní dopingu. Dnes už není mezi námi. Ve věku osmatřiceti let ve spánku zemřela. Údajně kvůli dopingu, který brala dlouhá léta.
Doping v současnosti
Kdysi by šlo říct, že nebrali doping všichni. Pouze velké dominantní země. Ale dnes? Dnes by člověk ruku do ohně nedal asi za žádného atleta. Každý chce podat, co možná nejlepší výkon a i díky zpackaným kvalifikacím, ulitým startům má na medaili šanci leckterý závodník. A taky si v dnešní době zřejmě každý řekne, že když zobou ostatní, tak mohu i já. Tohle ale funguje obecně. Cokoli co projde jednomu dělají i ostatní.
Mělo by se hrabat v minulosti a hledat ty, kteří užívali zakázané látky? Koho potěší medaile, kterou dostane v důchodu? Nikoho. Ten pocit vítězství, radosti a překonání sebe sama už tam není. Je jedno jestli ti ve vytrýnce bude ležet zlato, stříbro nebo bronz. Z toho už nikdo pak nemůže mít radost. A stejně nikdy nemůžou chytit všechny.
Medaile z MS či OH byly už odebrány těmto zemím : Švédsko, Španělsko, Mongolsko, SSSR, USA, Bulharsko, Finsko, Kanada, Arménie, Čína, Německo, Rumunsko, Británie, Rusko, Řecko, Madarsko, Ukrajina, Irsko, Korea a Bahrajn.
V těchto disciplínách : Pětiboj, cyklistika, judo, plavání, vzpírání, 10 km, zápas, štafeta, gymnastika, lyžování veslování, disk, koule, jízda na koni, biatlon, střelba, sedmiboj, 1500 m a naposledy chůze.
- Poslední medaile, která byla sportovci odebrána byla z OH v Londýně ve výše zmíněné chůzi. Zlato mezi muži a stříbro mezi ženami bylo odebráno Rusku.
- Doping je používán hlavně ve sportech jednotlivců. V kolektivních jen zřídka.
- V poslední době je doping hodně žhavé téma. Hodně se teď řeší dopingy Ruska, Etiopie, Keni a Číny. Pokud se v tom budou pitvat i nadále, tak za chvílí nebude mít na OH a MS kdo startovat. Pokud všechny velmoci vyřadí ze šampionátu. O čem pak bude Mistrovství světa bez všech těch dominantních zemí?
- Dopingovou stopku za sebou má i sprinterská hvězda Asafa Powell nebo Justin Gatlin.
- Berou zakázané látky v dnešní době všechny velké země? Zdá se, že ano. Rusko, Čína, Německo, USA nebo Jamajka. A nejen tyhle země. Jde jen o to, koho se jím podaří chytit. Věřit se v dnešní době nedá nikomu a ničemu.
