Na koho spoléhají týmy v NHL?

V každém týmu NHL jsou vysoké nároky na hráče. Jsou týmy, které mají jednoho vůdce a lídra, týmy které táhne celá formace a jsou zde rovněž celky, které se nespoléhají na individuality a hrají příkladně jako celek. V každém týmu NHL to funguje jinak. V dalších několika řádcích bych vám rád představil, které týmy v letošní sezoně spoléhají na své individuality a naopak které týmy hrají komplexně.

Kdo jiný by měl táhnout Vancouver, než Sedinovci

Vancouver má po třiceti utkáních na svém kontě stejný počet bodů a momentálně se nachází na posledním místě, které zaručuje play off. Soupeři jsou ale blízko. V západní konferenci je mezi osmým a posledním týmem rozdíl jen 3 body! To je určitě pro fanouška dosti atraktivní. Situace se mění zápas od zápasu. Co se nemění, je fakt, že Henrik a Daniel Sedin opět v letošní sezoně táhnou svůj tým k veledůležitým bodům. Oběma je pětatřicet let, ale koho to zajímá? Daniel Sedin má na svém kontě víc než bod na zápas (34). Jeho bratr Henrik jen těsně zaostává za průměrem bodů na zápas (29). Oba se samozřejmě uhnízdili v první desítce kanadského bodování. Jejich souhra je i v pokročilém věku obdivuhodná a dlouhodobě tato dvojice sklízí chválu veřejnosti. Po sezoně 2013/2014 se mohlo zdát, že jejich sláva je už na ústupu. V sezoně nasbírali pouze 47, respektive 50 bodů. Hned v nadcházející sezoně se oba dostali přes sedmdesáti bodovou hranici a nikdo o jejich kvalitách už nepochyboval. V letošní sezoně mají nakročeno opět k zisku dosti bodů, bude ale snaha stačit na to, aby kosatky hráli i play off? Těžko říct. Možná, kdyby měli ještě tři bratry tak by dali zavzpomínat na ruskou pětku Makarov-Krutov-Larionov-Fetisov-Kasatonov. Kdyby byla celá pětice Sedinovců, tak by třeba vládla celé NHL. Momentálně není možné vytvořit údernou pětku, která spolu bude hrát celou kariéru. Hráči se pořád mění a někdo nový přichází a někdo zase odchází. O odchodu bratrů Sedinů, ale nemůže být ani zmínka. Není tomu tak dávno, co podepsali kontrakt do roku 2018. Jejich kouzla tak fanoušci ještě pár let budou moci sledovat.

Týmové pojetí v Detroitu sklízí úspěch

Petr Mrázek

U rudých křídel není momentálně žádný hráč, který by vládl kanadskému bodování. Skvělý počátek sezony sice měl švédský veterán Henrik Zetterberg, ale jeho bodový obnos se hodně pozastavil. Datsyuk polovinu probíhající sezony promarodil a zatím na svém kontě má pouze sedm bodů. Velkou chválu a pozornost už od prvního duelu sklízí Dylen Larkin, jeden z nejlepších nováčku sezony. Jeho styl hry nejde nemilovat. Do NHL vletěl vážně skvěle. Pokud vás neohromí dvaadvaceti bodový obnos, tak určitě statistika +20 určitě ano. Na čele hodnocení +/- se drží prakticky celou sezonu. Pokud bude takto hrát i nadále, tak by ho boj o Calder Trophy neměl minout. Golmani Detroitu jsou v letošní sezoně velice vyrovnaní, což je jen dobře. Když se jeden z nich zraní, tak nikdo nebude věšet hlavu. Zatím o něco málo lepší statistiky má český brankář Mrázek, ale Howard není moc pozadu. Ostravský odchovanec při vyrovnaném počtu hráčů na ledě chytil 94,6% střel a v této statistice je čtvrtým nejlepším gólmanem celé NHL. Stejně tomu je taky u hráčů v poli. Je dobře, že tým nespoléhá jen na individuální schopnosti svých hráčů a proto by zranění jednoho hráče neměl být vážnější problém. Navíc Detroit se pod novým koučem bude muset pomalu učit hrát bez Zetterberga a Datsyuka a více zodpovědnosti klást na své mladé dravce. Zejména na Larkina. Tatara, Nyquista nebo Abdelkadera. Oba to jsou sice skvělí hráči, ale taky to jsou už veteráni. Týmové pojetí Detroitu je vážně skvělé, důkazem toho jsou výsledky. Detroit bodoval v posledních třinácti utkáních v řadě (psáno k 13.12.2015) a to se rudým křídlům povedlo naposledy v roce 2006. I když mnohdy ztratí body v utkání, ve kterém mají převahu, tak naprázdno družina Jeffa Blashilla naposledy vyšla z utkání proti Bostonu, které se hrálo v polovině listopadu! Zatím to s historicky šestadvacátou účastí v play off v řadě vypadá velmi nadějně.

Hvězdy z Dallasu ničí své soupeře především díky skvělé první formaci

Pravý opak Detroitu. Zde je jasné, kdo tým táhne za důležitými body. Je to útočná dvojice Benn, Seguin a také švédský obránce Klingberg. Tato trojice letos dohromady nasbírala už neskutečných 110 bodů. První dva zmínění jsou na druhém, respektive třetím místě v kanadském bodování. Hned za vedoucím Patrickem Kanem. Dohromady tato trojice vstřelila už čtyřicet branek. To je momentálně 40% všech tref hvězd z Dallasu. Výkony této trojice jsou vážně neskutečné a v Bostonu si určitě teď trhají vlasy, když Seguina před třemi lety vyměnili. I když v jedné sezoně získal u Bruins 67 bodů, nakonec tým opustil. Výměna tohoto hráče se řadí vůbec k nejhorším v celé historii NHL. Bostonští výměnou získali zejména Louiho Erikssona, který nepřekonal zatím v Bostonu ani padesáti bodovou hranici. Seguin za to získal ve 180 utkáních v Dallasu 200 bodů. Souhra Seguina s Bennem je vážně neskutečná. Tuto dvojici zásobuje zejména John Klingberg, který má na svém kontě už pětadvacet asistencí. Teprve třiadvacetiletý bek měl vydařenou sezonu už tu minulou, kdy získal čtyřicet bodů. Letos to vypadá s ním a celým Dallasem ještě lépe. Jejich ofenzíva je nezastavitelná a Dallas by měl letos patřit k hlavním favoritům na zisk Stanley Cupu. Naposledy se ze zisku tohoto poháru radovali v minulém tisíciletí, přesněji v sezoně 1998/1999. To ještě vládl všem individuálním statistikám Mike Modano. Hvězdy mají nejlepší ofenzivu a průměrnou defenzívu. Dallas určitě nebude hrát na malý počet branek v utkání. Jejich tým hraje na to, že musí vstřelit více branek, než inkasuje. Zatím se jím to ale vyplácí. Celé východní konferenci zatím se slušným náskokem vládnou.

Nezastavitelný Kane by rád dovedl Chicago k dalšímu Stanley Cupu

Všechno zlé je k něčemu dobré. Možná i to si v této sezoně řekl Patrick Kane. Před sezonou byl americký útočník obviněn ze znásilnění neznámé slečny a hrozila mu trestní žaloba. Kvůli tomuto problému byl také stažen z obalu pro hru NHL. Nakonec se vše vyřešilo a vypadá to, že tyto nepříjemné komplikace sedmadvaceti-letého útočníka posílili. Do NHL vletěl jako hurikán a momentálně má úctyhodnou sérii. Bodoval ve 25. utkáních v řadě. (Nakonec se tato úctyhodná série zastavila na čísle 26. Jeho sérii ukončil brankář Colorada Varlamov.) Vyrovnal tím čtyři roky starý počin kanadského útočníka Sidneyho Crosbyho. Pokud by se dostal přes třiceti zápasovou bodovou šnůrů, dostal by se do společnosti Lemiuxe a Gretzkyho. Jedině ti dva bodovali ve více než třiceti utkáních po sobě. Třicet zápasu s minimálně jedním bodem má na svém kontě Švéd Mats Sundin. Kane v poslední době měl na prodloužení této série také štěstí. Dva krát bodoval jen díky tomu, že soupeř hrál bez brankáře. Rekord 51 utkání s alespoň jedním bodem je zřejmě utopie, ale ještě možná pár utkání zvládne bodovat. Ze skvělých výkonu Kanea těží také Panarin a Anisimov, kteří do týmu přišli teprve před sezonou. Chicago potřebovalo prodat Saada, protože mělo problémy s platovým stropem. Za málo peněz přišel Panarin a Anisimov a zatím společně s Kanem předvádí hodně muziky. Ve stínu druhé formace je ta první, ve které nastupuje slovenský útočník Marian Hossa a Jonathan Toews, který nezískal ani polovinu bodů, co Kane. Zatím řádění Kanea stačí na páté místo v západní konferenci.

autor: Patas | sportyonline.cz